Jak hořet, ale nevyhořet

Jak hořet, ale nevyhořet byl námět článku, který jsme v roce 2020 publikovali v časopise Archa. Určitě budeme mluvit za mnoho organizátorů, když řekneme, že vedoucí a lektoři dělají programy kvalitními. Jsou to lidé, kteří s úsměvem připravují a realizují aktivity, největší odměnou jsou jim spokojené děti, které díky nim sbírají cenné zkušenosti.

Kdo sám hoří, může „zapalovat“

„Mám rád lidi, kteří hoří, hoří jako ta báječná rachejtle,“ zaznívá v Kerouacově knížce Na cestě a podobně to máme i u nás v organizaci Volnočasovky SPORT.

Zabýváme se osobnostně sociálním rozvojem dětí a mládeže prostřednictvím volnočasových aktivit a k tomu potřebujeme fajn lektory a vedoucí, které samotné baví rozvíjet se! Prostě jsou zapálení do poznávání světa, kladou si s důvěrou otázku „proč“ a neodradí je ani nejisté odpovědi. Prostě jim není jejich vlastní rozvoj cizí, a tak žijí, co co učí žít i „naše“ děti, jak familiárně malé účastníky našich aktivit nazýváme.

Ale jak hořet a nevyhořet?

Naše organizace vznikla z iniciativy tří kamarádů, kteří působili v různých cestovních kancelářích. Každá z nich měla svoje poslání, strategii vedení pobytových akcí a my měli pocit, že už nejsou v souladu s těmi našimi. A dodnes věřím, že jednou z prevencí syndromu vyhoření, je uvědomit si vlastní limity, kdy už ztrácíme chuť podílet se na zlepšování, dokonce třeba uvažujeme o tom, že sklouzneme do stereotypu, který ale nesouzní s našimi hodnotami. Každý náš limit je ale i potenciál rozvoje! My jsme si záhy uvědomili, že to není o tom, že už nechceme pracovat s dětmi, ale že s nimi chceme pracovat jinak. Teď už víme, že jsme udělali dobře, když jsme se vydali do neznáma a založili si vlastní organizaci. Prostě „challenge accepted“, jak by řekl Barney z našeho oblíbeného seriálu „Jak jsem poznal vaši matku“. A to jenom díky tomu, že jsme se snažili najít způsob, jak můžeme naše poslání realizovat dál, ale jinou cestou.

Buďte zvědaví…v tom dobrém slova smyslu 🙂

Zajímejte se o to, proč aktivity, na kterých se podílíte, fungují právě takhle. V naší praxi se setkáváme s tím, že je velmi důležité být otevření otázkám. Tak jako to učíme děti, o to samé se snažíme s vedoucími a lektory.

„Na našich táborech je povídání jedna z klíčových aktivit, programy připravujeme s důrazem na osobnostně sociální rozvoj. Tím, že si povídáme o průběhu, co se dařilo a nedařilo, prohlubujeme vyjadřovací schopnosti i návyk o věcech kolem nás přemýšlet. I zpětně.“

Mnoho odchodů a hořkosti ze spolupráce může vést až k úplnému vyhoření a nezájmu o další práci s dětmi. Vedoucí a lektoři mohou vnímat některá opatření vyžadující od organizace za zbytečné a komplikující práci, protože často nevidí širší souvislosti. Myslím si, že prevencí vyhoření je právě nechat nahlížet spolupracující osoby napříč „hierarchií“ do poslání organizace a jaké jsou hlavní pilíře, jimiž k ní směřujeme.

Dejte organizátorům vědět, co vás baví nebo štve

Nelze měnit něco, o čem nevíme, že nefunguje! Jako organizace potřebují pomoc od vedoucích a lektorů, nebojte si říct o pomoc vy jim. Pro vytváření kvalitních programů pro děti potřebujeme dobré zázemí organizace, s níž spolupracujeme, vzájemné pochopení a otevřenou komunikaci.

My věříme, že „svatým grálem“ našich programů jsou skvělí vedoucí a lektoři, ty jsou naším pokladem. Víme, že jim občas dáváme nelehké úkoly, ze kterých vytváříme rozvojové výzvy. Velmi rádi říkáme, že tábor je výletem mimo komfortní zónu pro děti, ale v hloubi duše víme, že i pro nás. Rozvíjíme se prostě společně! Děti se těší právě na naše zapálené lektory a vedoucí a my jako organizátoři s nimi!

Chcete se s námi také vydat za dobrodružstvím? A trénovat vlastní „leadership“a zprostředkovat (si) zážitky na celý život?

Dejte nám o sobě vědět na hana.pazderova@volnocasovkysport.cz nebo sledujte naši FB skupinu.

Leave a Reply

Your email address will not be published.